Proměna přístupu

Miluju jak se mění nejen koně, ale i jejich lidé s nimi. Jak jejich příběhy otevírají srdce, jak uzdravování prohlubuje vztahy. Jsem šťastná, za každého člověka, který se otevře vnímání koní jako bytostí s vlastními potřebami. 

Jsem vděčná za tento dar, kterého se mi dostalo. Být prostředníkem Boha v komunikaci mezi druhy. Nebo jak řekl Pjér la Šéz, velvyslankyní zvířat :-)

"Skutečná svoboda pramení z odvahy cítit. Ochoty být zranitelný a z pokorného uznání moudrosti, kterou mají a mohou nabídnout všechny živé bytosti. V takové atmosféře vzájemného respektu, soucítění a vnímavosti, nebude nikdo zneužíván ani zotročován."                   Linda Kohanov

"Všecko je jedna velká náhoda, anebo to právě tak mělo být. Už první setkání s Vámi, druhé setkání, no a potom to pokračovalo. Jak jste mi napsala o knížce Tao koně. Napadlo mě, jestli ho náhodou nemá moje kamarádka, se kterou se znám spousty let, ale několik posledních let jsme se vůbec neviděly. No a ona Tao měla a hned se nabídla, že mi ho doveze a že co řeším s kobylou. Tak jsem jí vše odvyprávěla, no a protože ona se zabývá přirozenou komunikací a partnershipem, nabídla se, že nám zkusí pomoc. Nebo spíš mně. Ono je to stejně vždycky o člověku, než o tom koni.
Myslím si, že kobylka se hodně změnila od té doby, kdy jste mi poslala její emoční příběh. Anebo jsem se změnila já? :-) Hodně jsem změnila styl práce. Je teď po sezoně, můžeme si to s klidem dovolit. Nemusíme pracovat na kondici, na přiježděnosti, na síle... a víte co? to nemusíme ani v sezoně. Postupem času mi došlo, že dělám všecko naprosto špatně. Málo času. Vyčistit, odjezdit, vyčistit. Ohrada-sama, kvůli riziku zranění. Stálé napětí, ale ne její, ale moje. Bez toho, abych dokázala vypnout, jen tak se s ní půl hodiny mazlit? Není čas, musím todle, tamto, nestihnu... Všechno špatně... Momentálně nejsem úplně schopná posoudit, jak se změnila, protože jak míň pracuje, je samozřejmě nabitá a někdy si zazlobí, ale jinak se mi zdá ochotnější, taková jiná je... Dokážu s ní vstoupit na plachtu a tam zastavit. A ona s tím nemá problém. Ve snu by mě nenapadlo, že je tohle možné...Někdy mi docela dává najevo, že chce se mnou být, ale někdy je to slabší, asi podle nálady (otázkou zní, jestli její, nebo mojí, že? :-) Možná by mě zajímalo, jestli se něco změnilo, nebo si to jen namlouvám? Těžko říct. Jedno vím naprosto jistě, že vedle ní se nikdy nepřestanu učit :-)Tao koně je hodně zajímavá četba, ale trochu náročná někdy. Když jsem unavená, nebo mám málo času, ani ji neotvírám. Ještě ji nemám dočtenou, ale už mám Mezi Světy :-) takže až se k ní prokoušu, budu pokračovat... Hodně mi to všechno změnilo pohled, přístup, cestu kterou chci jít. Moc Vám za to děkuji :-)"